Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zvědavá kamera očima jejích tvůrců
Moulíková, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá televizní magazín Zvědavá kamera, který patřil v 60. letech k nejprogresivnějším představitelům televizní žurnalistiky. Základem pro práci jsou rozhovory s třemi dosud žijícími tvůrci - Otkou Bednářovou, Vladimírem Branislavem a Jaromírem Kinclem. Na základě jejich výpovědí v kombinaci s dobovými dokumenty a dochovanými pořady usiluje tato práce o zodpovězení otázky, jak je možné že i přes četná politicky problematická témata, která redakce Zvědavé kamery přinášela, nebyli tvůrci tohoto magazínu až do období normalizace žádným zásadním způsobem postiženi. V práci jsou podrobně rozebrány klíčové díly magazínu, mimo jiné Volba povolání Otky Bednářové či Spor a Porota Vladimíra Branislava a Jaromíra Kincla. Na základě předložených zjištění rozkrývá tato práce přístupy, které autoři volili, aby mohli v rámci hranic vymezených totalitárním systémem natáčet relativně svobodné pořady.
Publicistický pořad o médiích Newsroom ČT 24
Košutová, Zuzana ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na první rok vysílání publicistického pořadu Newsroom ČT24. Je členěna na dva hlavní bloky, teoretický a praktický. V tom prvním je popsán teoretický kontext pořadu, jsou zde vymezeny základní užité žánry pořadu a jiná teoretická východiska. Na ně dále navazují kapitoly o historii české publicistiky s důrazem na publicistiku televizní. Tato část práce sleduje některé trendy ve vývoji televizní publicistiky ve vztahu k historickému kontextu doby, plynule přechází i do současnosti. Práce dále vymezuje základní specifika zkoumaného pořadu a metodologii jeho výzkumu. V praktické části pak zkoumá pořad z obsahové i žánrové stránky prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy. Představuje hlavní témata a žánrová specifika pořadu v prvním roce jeho vysílání, mapuje místní kontext zpracovaných témat. Přináší také procentuální shrnutí okruhu hlavních témat pořadu. Zároveň ukazuje procentuální zastoupení místního kontextu v celkovém měřítku a doplňuje tato data o procentuální podíl hard news a soft news. Práce taktéž shrnuje nejčastější žánrové formy pořadu a porovnáním jednotlivých dílů demonstruje rozdíly v dramaturgii na jejím počátku vysílání a na jeho konci. Pojednává také o skladbě tematických bloků pořadu a stručně charakterizuje jeho základní strukturu v prvním roce vysílání.
Zvědavá kamera očima jejích tvůrců
Moulíková, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá televizní magazín Zvědavá kamera, který patřil v 60. letech k nejprogresivnějším představitelům televizní žurnalistiky. Základem pro práci jsou rozhovory s třemi dosud žijícími tvůrci - Otkou Bednářovou, Vladimírem Branislavem a Jaromírem Kinclem. Na základě jejich výpovědí v kombinaci s dobovými dokumenty a dochovanými pořady usiluje tato práce o zodpovězení otázky, jak je možné že i přes četná politicky problematická témata, která redakce Zvědavé kamery přinášela, nebyli tvůrci tohoto magazínu až do období normalizace žádným zásadním způsobem postiženi. V práci jsou podrobně rozebrány klíčové díly magazínu, mimo jiné Volba povolání Otky Bednářové či Spor a Porota Vladimíra Branislava a Jaromíra Kincla. Na základě předložených zjištění rozkrývá tato práce přístupy, které autoři volili, aby mohli v rámci hranic vymezených totalitárním systémem natáčet relativně svobodné pořady.
Využití sociálních sítí v živě vysílaných publicistických pořadech
Vaněk, Vladan ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zaměřuje na využití sociálních sítí v rámci televizní praxe. Konkrétně je zaměřená na pořad Hyde Park, jenž vysílá od roku 2010 zpravodajský kanál ČT 24. Hyde Park se stal prvním interaktivním publicistickým pořadem, který využil právě sociálních sítí k pokládání diváckých dotazů. V teoretické části se zabývá vymezením klíčových pojmů - web 2.0, sociální síť, nová média a také definicí pořadu Hyde Park. Praktická část se skládá z pěti kapitol a je zaměřena na výzkum v období ledna roku 2014. Zkoumá dění na profilech pořadu Hyde Park na sociálních sítích, které relace využívá. Jmenovitě jde o Facebook, Google+ a Twitter. Rovněž vykládá prostřednictvím kvantitativní analýzy, který komunikační kanál je pro pořad dominantním. Zaměřená je také na to, jaká je aprobace hostů, jež se v pořadu objevují. Důležitým výchozím materiálem pro tuto práci je rozhovor s Gabrielou Cihlářovou, která působí jako dlouholetá editorka pořadu. Kompletní rozhovor je součástí přílohy.
Mediální konstrukce minulosti: obraz normalizačního období v české televizní publicistice po roce 2006
Červínová, Adéla ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Mediální konstrukce minulosti: obraz normalizačního období v české televizní publicistice po roce 2006" se zabývá mediální konstrukcí normalizace v pořadech, které se samy označují jako publicistické. K analýze vybraných tematických celků vysílaných v letech 2007-2012 jsou použity dvě metody, a to kvantitativní obsahová analýza a sémiotické analýza. Obsahová analýza mj. přináší informace o četnosti výskytu odborníků v oblasti společenských věd, dobových i filmových záběrů i slovensky hovořících občanů v pořadech Retro, Historie.cs, Víkend a Střepiny. Sémiotická analýza si všímá denotativní roviny dvou zkoumaných celků a znělek pořadu Retro a Historie.cs a následně interpretuje použité prvky. Na základě této interpretace jsou dešifrovány mýty spojené s konstrukcí normalizace i minulosti. Kapitoly věnované výzkumu doplňuje metodologická část, která seznamuje s technikou výzkumů a vysvětluje rozdíly mezi kvantitativními a kvalitativními metodami, a také část teoretická, jež přináší vhled do mediální reprezentace, konstrukce a vztahu médií a sociální reality se zvláštním důrazem na televizní médium. Závěr teoretické části patří vymezení pojmu normalizace, historickým souvislostem i shrnutí společenské situace za normalizace.
Publicistické prvky v dokumentárním cyklu České televize 13. komnata.
Štefánková, Aneta ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je vymezení a charakteristika publicistických prvků uplatňovaných v dokumentárním cyklu České televize 13. komnata. Na analýze dílů z prvních pěti let vysílání tohoto týdeníku (2006-2011) dokazuji, že pořad vykazuje více znaků televizní publicistiky, než televizního dokumentu, za který je svými tvůrci pokládán. Projekt je typickým příkladem terminologické a žánrové nejasnosti veřejnoprávní televize. V teoretické části vymezuji pojmy televizní publicistiky, televizního dokumentu, televizního formátu a uvádím rozdíly mezi televizním cyklem a seriálem. Pro uvedení tématu do souvislostí se věnuji také koncepci a struktuře pořadu, principu výroby, výběru námětů jednotlivých dílů, okruhu respondentů a autorům, kteří se na přípravách a natáčení podílejí. Součástí je i praktická část, tedy analýza konkrétních dílů, kde podrobně rozebírám předem vymezené publicistické prvky. Těmito prvky jsou zejména závazně daná struktura, přítomnost novináře, promluvy odborníků, užívání komentáře a interview jako základní postup. Na pořad pohlížím i z hlediska sledovanosti, míry zábavnosti a bulvárnosti. Jako zdroje používám vedle odborné literatury také on-line archiv České televize iVysílání a čerpám z rozhovorů, které jsem osobně nebo elektronickou formou vedla s tvůrci pořadu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.